Jdi na obsah Jdi na menu
 


Fram se zabydlel báječně a rychle, ani neproběhlo nějaké dramatické

tesknění po feně.Prvních čtrnáct dní jsme dbali o to, aby nebyl doma sám

a zažili jsme první bezesné noci. Učili jsme miláčka chodit čůrat a kakat

ven. Že to bylo bolestivé pro všechny strany nemusím nikomu, kdo to již

absolvoval, vykládat. První týden chodil v noci po dvou hodinách ven. Za

14dní jsme byli všichni totálně grogy. Nosit ho v náručí z prvního patra 

milionkrát za noc není nic moc. A to ani nemluvím o tom, že se vždy

nezadaří a musíte si pak hodit desinfekci pelíšku i psa.  Byli jsme

překvapení, jak je Fram hrozně chápavý, ale taky vyčůraný, jako díra do

sněhu. Jednou jsme porušili pravidla a vzali jsem si miláčka k sobě do

 postele - byl v noci čůrat jen jednou!!!!!! To teda přehnal, a do postele už

za námi nesmí. V současné době to u nás funguje asi tak, že o půlnoci

Fram vyleze z pelíšku, zacloumá ohrádkou a štěkne. Tím vzdbudí paničku,

 panička vzbudí páníčka a páníček nese bufika před dům. Totéž se opa-

kuje ve 3 hodiny  a pak až  kolem 5.hodiny. Někdy se nechá vynést jen tak

 ze zvyku, proběhne se a jde domů. To je fakt moc vtipný!!!!  Páňas v 

trenkách, panička v noční košili - jako mešuge!!  Přes den už u něj

vysledujeme podle chování, že chce jít ven. Sedne si vždycky na schody a

kouká dolů. Když si ho nikdo nevšímá, tak sejde dolů a vykoná v chodbě

všechno co chtěl a spokojeně se vrátí nahoru. Myslím, že jsme za ten 

měsíc udělali co se dalo, a když vydržíme a dopilujeme to, tak to bude v 

pohodě.  

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář